|
|
Vliv různých kosmetických polysacharidů jako prebiotik na mikrobiom kůže
Pelánová, Lenka ; Brázda, Václav (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá sledováním vlivu polysacharidů, které se používají jako přísada do kosmetických výrobků, na sledované druhy bakterií, které jsou součástí mikrobiomu kůže. A také zkoumáním vlivu polysacharidů jako prebiotik na vybrané sledované druhy bakterií, které jsou součástí mikrobiomu kůže. V rámci stanovení účinků na mikrobiom kůže byly vybrány dva polysacharidy: Nanomoist a PoLevan S. První část práce se zaměřuje na literární rešerši, která se zabývá anatomií kůže, kožními onemocněními a kožním mikrobiomem a jeho funkcí. Experimentální část je zaměřena na sledování změn v množstevním zastoupení vybraných mikroorganismů mikrobiomu kůže, před a po aplikaci polysacharidů na kůži, pomocí qPCR. Sledovány byly bakterie Staphylococcus epidermidis, Cutibacterium acnes, Escherichia coli a Micrococcus luteus. PCR produkty byly detekovány pomocí agarózové gelové elektroforézy. Bakterie Staphylococcus epidermidis byla na kůži detekována v největší míře a to zejména po aplikaci polysacharidů Nanomoist a PoLevan S. Byl tedy zjištěn pozitivní vliv obou polysacharidů na růst této bakterie.
|
|
|
Studium interakce plazmatu s bakteriemi pro zvýšení podpory hojení ran
Šrámková, Sarah ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakce plazmatu s bakteriemi za účelem zvýšení podpory hojení ran. Nejprve je popsán průběh hojení ran, dále nízkoteplotní plazma, jeho působení na bakteriální buňky a využití v biomedicíně. Experimentální část se zabývá aplikací nízkoteplotního plazmatu generovaného mikrovlnným jetem na vybrané mikroorganismy a vlivem experimentálních podmínek na antimikrobiální účinek plazmatu. Jako zástupci mikroorganismů vyskytujících se v ránách byl vybrán jeden zástupce grampozitivních bakterií a gramnegativních bakterií, a to Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Pomocí získaných výsledků byl potvrzen antimikrobiální účinek plazmatu generovaného pomocí mikrovlnného jetu v argonu. Míra antimikrobiální účinku souvisí s koncentrací mikroorganismů, časem opracování a jedná-li se o grampozitivní či gramnegativní bakterie.
|
|
|
Příprava pleťových masek s účinkem proti akné
Geierová, Kateřina ; Bendová, Agáta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci nanovláken s obsahem aktivních látek s cílem využít tyto materiály v pleťových maskách proti akné. Nanovlákna byla připravena z roztoku polyhydroxybutyrátu a z roztoku želatiny metodou elektrospinning. Z aktivních látek byl využit k funkcionalizaci nanovláken eugenol a piperin. V teoretické části byly charakterizovány typy pleťových masek, jednotlivé aktivní látky, materiály na přípravu nanovláken, jejich metody přípravy a jejich charakterizace. V praktické části byla sledována antioxidační a antimikrobiální aktivita samotných účinných látek. Následně byla ve třech modelových prostředích sledována rychlost uvolňování vybraných aktivních látek z připravených nanovláken. U nanovláken byla sledována antimikrobiální aktivita na třech mikroorganismech, a to na Staphylococcus epidermidis, Cutibacterium acnes a Escherichia coli.
|
|
|
Studium přímé aplikace nízkoteplotního plazmatu na kvasinky Candida Glabrata a bakterie
Petrová, Veronika ; Kodedová,, Marie (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je studium nízkoteplotního mikrovlnného plazmatu na mikroorganismy Candida glabrata, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Sledován je inhibiční účinek plazmatu na zmíněné mikroorganismy na pevném živném médiu a v suspenzi (živné médium a PBS). Na pevném živném médiu je studován i inhibiční účinek na společné kultivace daných mikroorganismů. V práci je používán mikrovlnný výboj s povrchovou vlnou, pracovním plynem je argon. Pro experiment na pevném živném médiu je po celý experiment udržován konstantní průtok 5,0 Slm a výkon kolísající mezi 8-10 W. Pro experiment v suspenzi je po celý experiment udržován konstantní průtok 2,0 Slm a výkon 13 W. Byl pozorován inhibiční účinek plazmatu na pevném živném médiu na jednotlivé mikroorganismy a také na společné kultury. Bylo zjištěno, že mikroorganismy, které jsou ošetřené plazmatem na pevném živném médiu jsou inhibované a nekultivovatelné, přičemž mají neporušenou cytoplazmatickou membránu. Při ošetření mikroorganismů v suspenzi docházelo k usmrcení jednotlivých buněk, avšak tato účinnost byla nízká. Nízká účinnost byla způsobena experimentálním uspořádáním, konkrétně tím, že kolem viditelného výboje se kvůli zanoření kapiláry vyskytoval pouze pracovní plyn argon.
|
|
|
Využití plazmatu a plazmatem aktivované vody pro podporu hojení ran
Šrámková, Sarah ; Janda,, Mário (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakce plazmatu s kapalinami a vybranými kožními mikroorganismy, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Využití nízkoteplotního plazmatu v oblasti biomedicíny je v poslední dekádě velmi aktuálním tématem. Pro jeho dekontaminační vlastnosti nachází uplatnění nejen v oblasti biomedicíny, ale i potravinářství a zemědělství. V poslední době se velkému zájmu těší i plazmatem ošetřené (aktivované) kapaliny (PTL), díky poměrné jednoduchosti přípravy, možnosti optimalizace složení PTL k dosažení požadovaného účinku, netoxické povaze a šetrnosti k životnímu prostření. Předmětem této práce je prostudovat inhibiční účinky plazmových výbojů a plazmatem ošetřených kapaliny za účelem dekontaminace a podpory hojení ran. Pro prostudování vlivu přímé aplikace plazmatu na vybrané mikroorganismy byly vybrány dva typy výbojů, pochodňový výboj a mikrovlnný jet s povrchovou vlnou. U obou vybraných výbojů byla sledována závislost inhibičního účinku na čase ošetření, použitém výkonu k buzení plazmatu, uzavření ošetřované plochy a bakteriálním druhu (gramnegativní/grampozitivní). U obou výbojů bylo dosaženo srovnatelných výsledků v inhibičním účinku. Jako další byl prostudován účinek nepřímého ošetření pomocí plazmatem ošetřené vody. K redukci mikroorganismů došlo v případě aplikací všech tři studovaných PTL. Jako nejúčinnější se ukázala být PTL připravená pomocí plazmové trysky se stejnosměrným zdrojem (DC). Posledním vytyčeným cílem této práce bylo prostudovat vliv kombinovaného ošetření jak pomocí PTL, tak i přímého působení plazmatu. Na základně výsledků předchozích ošetření byla ošetřena bakteriální kultura Staphylococcus epidermidis pomocí PTL připravené plazmovou tryskou se stejnosměrným zdrojem (DC). K přímému ošetření byl vybrán pochodňový výboj s výkonem 12 W. Kombinací obou typů ošetření bylo dosaženo vyššího inhibičního účinku než při samotných ošetření. Inhibiční účinek byl prokázán u všech typů ošetření, kde se jako nejúčinnější jeví kombinované ošetření, jelikož má vliv jak na grampozitivní, tak na gramnegativní bakterie.
|
|
|
Vliv různých kosmetických polysacharidů jako prebiotik na mikrobiom kůže
Pelánová, Lenka ; Brázda, Václav (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá sledováním vlivu polysacharidů, které se používají jako přísada do kosmetických výrobků, na sledované druhy bakterií, které jsou součástí mikrobiomu kůže. A také zkoumáním vlivu polysacharidů jako prebiotik na vybrané sledované druhy bakterií, které jsou součástí mikrobiomu kůže. V rámci stanovení účinků na mikrobiom kůže byly vybrány dva polysacharidy: Nanomoist a PoLevan S. První část práce se zaměřuje na literární rešerši, která se zabývá anatomií kůže, kožními onemocněními a kožním mikrobiomem a jeho funkcí. Experimentální část je zaměřena na sledování změn v množstevním zastoupení vybraných mikroorganismů mikrobiomu kůže, před a po aplikaci polysacharidů na kůži, pomocí qPCR. Sledovány byly bakterie Staphylococcus epidermidis, Cutibacterium acnes, Escherichia coli a Micrococcus luteus. PCR produkty byly detekovány pomocí agarózové gelové elektroforézy. Bakterie Staphylococcus epidermidis byla na kůži detekována v největší míře a to zejména po aplikaci polysacharidů Nanomoist a PoLevan S. Byl tedy zjištěn pozitivní vliv obou polysacharidů na růst této bakterie.
|
|
|
Studium interakce plazmatu s bakteriemi pro zvýšení podpory hojení ran
Šrámková, Sarah ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakce plazmatu s bakteriemi za účelem zvýšení podpory hojení ran. Nejprve je popsán průběh hojení ran, dále nízkoteplotní plazma, jeho působení na bakteriální buňky a využití v biomedicíně. Experimentální část se zabývá aplikací nízkoteplotního plazmatu generovaného mikrovlnným jetem na vybrané mikroorganismy a vlivem experimentálních podmínek na antimikrobiální účinek plazmatu. Jako zástupci mikroorganismů vyskytujících se v ránách byl vybrán jeden zástupce grampozitivních bakterií a gramnegativních bakterií, a to Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Pomocí získaných výsledků byl potvrzen antimikrobiální účinek plazmatu generovaného pomocí mikrovlnného jetu v argonu. Míra antimikrobiální účinku souvisí s koncentrací mikroorganismů, časem opracování a jedná-li se o grampozitivní či gramnegativní bakterie.
|
|
|
Antibakteriální a antiadhezivní účinky uhlíkových nanomateriálů
Budil, Jakub ; Lišková, Petra (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Rostoucí zájem o průmyslové a klinické využití uhlíkových nanomateriálů vyvolává potřebu výzkumu jejich interakce s živými systémy. Vrstvy nanokrystalického diamantu (NCD) jsou mechanicky a chemicky odolné a biokompatibilní s lidskými buňkami, proto lze uvažovat o jejich použití v lidském těle. Některé uhlíkové nanočástice mohou vykazovat výrazné antibakteriální účinky. V této práci jsou používány NCD s vodíkovou, kyslíkovou a fluorovou terminací nanesené na sklo a křemík a je zkoumán jejich vliv na adhezi gramnegativní bakterie Escherichia coli K-12 v minerálním médiu, pro který byl optimalizován protokol kultivace biofilmu. Narostlý biofilm je kvantifikován pomocí metody barvení krystalovou violetí optimalizované v rámci této práce. V práci je dále porovnáván vliv kultivačního média na (antiadhezivní) účinky NCD. Bylo zjištěno, že vlastnosti vrstev NCD nezávisí na podložním substrátu. Vrstvy NCD terminované vodíkem a fluorem vykazují antiadhezivní charakter pouze v minerálním médiu, ale ne v komplexním médiu, což je zdůvodněno tvorbou kondiční vrstvy v komplexním médiu. Kyslíkem terminované vrstvy NCD naopak podporují bakteriální adhezi za obou podmínek. V druhé části této práce jsou testovány účinky uhlíkových nanočástic s antibakteriálním potenciálem, konkrétně nanodiamantu, uhlíkových...
|
|
|
Vznik a genetická podstata glykopeptidové rezistence u koaguláza-negativních stafylokoků
Prášilová, Jana ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Lišková, Petra (oponent)
Glykopeptidová antibiotika jsou tzv. antibiotika poslední volby, v klinické praxi využívaná k léčbě těžších, převážně nozokomiálních infekcí vyvolaných multirezistentními koaguláza-negativními stafylokoky. Vznik a genetická podstata rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům nebyla u koaguláza-negativních stafylokoků doposud objasněna. Výzkumy prováděné u Staphylococcus aureus prokázaly, že střední rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům je spojena s přítomností jedné či více mutací, spíše než by byla podmíněna nosičstvím konkrétního genetického elementu, jako je tomu u enterokoků. Různými druhy selekce rezistentních mutant in vitro byly získávány izogenní páry glykopeptid citlivých a rezistentních kmenů Staphylococcus epidermidis a Staphylococcus haemolyticus. Analýzou sekvencí genomů těchto dvojic byly následně identifikovány jedno nukleotidové polymorfismy, které se nacházely převážně v systémech řídících metabolismus a regulaci buněčné stěny. Fenotypová analýza neodhalila přímé spojení glykopeptidové rezistence se zvýšenou tvorbou biofilmu. V klinické praxi je problematický vznik zkřížené rezistence glykopeptidových a jiných antibiotik. U neglykopeptidových antibiotik imipenemu a rifampicinu byl již dříve popsán výskyt zkřížené rezistence s glykopeptidovými antibiotiky u S. aureus. Selekcí...
|
|
|
Antivirotické a antibakteriální účinky biologicky aktivních látek z přírodních zdrojů a jejich potenciální využití proti klíšťaty přenášeným patogenům
LUDVÍKOVÁ, Nikola
The first aim of this study was to detect antiviral activities of substances isolated from natural products against tick-borne encephalitis virus in in vitro model. Resveratrol isolated from plant material and adamantane derivatives were studied in this regard. The maximum tolerated concentrations of the investigated substances were determined for the glioblastoma cell line used in the experiments using flow cytometry and subsequently. Next, the number of viral particles produced by infected cells after incubation with the studied substances was determined using plaque titration. Possible antibacterial effects of the studied materials against standard strains of bacteria Staphyloccocus aureus, Staphyloccocus epidermidis, Escherichia coli and selected strains of Borrelia burgdorferi spirochetes were examined.
|
host ::
RSS.